Physical computing

From Institute of Intermedia
Jump to: navigation, search

Physical computing - fyzické zacházení s různými aparáty - doslova tělesná komputace, (pokud to nekouří a nehoří, je to v pořádku) a znamená komplexní práci očí, uší, mozku a rukou - například

pájení obvodů, psaní programu,

připojování a zapojování senzorů a kontrolérů, atd.


teoriePC a historiePC


Mikropočítač či mikrokontrolér je elektronická součástka nejčastěji v podobě integrovaného obvodu (čipu). Jde s ním komunikovat, naprogramovat ho tak, aby zvládl nějakou relativně jednoduchou úlohu v elektronickém zapojení. S mikropočítači se setkáme v téměř každém elektronickém zařízení (televizorech, mobilních telefonech, mp3 přehrávačích, automobilech, atd.) a umělci objevili kouzlo mikrokontrolérů tam, kde je vhodné uplatnit jejich funkcionalitu mimo laboratoře. Tedy v galeriích, na divadelních prknech, nebo ve veřejném prostoru, kde nechávat ležet drahé počítače se moc nevyplati. Stavba kinetických, světelných a interaktivních objektů kde dochází ke komunikaci mezi člověkem a počítačem která není omezena na klikání myší a civění na monitor, se nazývá v angličtině physical computing a jeho kořeny sahají do dřevních dob kybernetiky a robotiky.

V českém milieu jsou jeho zastánci například Krištof Kintera, Tomáš Procházka, nebo Tomáš Hrůza.

Výhodou použití mikropočítačů je, že umí nahradit velké a drahé elektronické zapojení složené např. z diskrétních součástek a jednoduchých integrovaných obvodů. Mikropočítač sice v sobě ukrývá podstatně složitější elektronické zapojení, ale díky tomu, že se vyrábí ve velkém množství, se podařilo stlačit jejich cenu na přijatelnou úroveň. Arduino přijde asi na 20 Euro, zatímco další srovnatelné produkty dostupné na trhu jako je například Basic Stamp jsou relativně dražší.

Arduino je levný malý nástroj, destička tak zvaného mikropočítače, nebo mikrokontroléru, který vymysleli v roce 2006 italští a američní bastleři, zabývající se různými aplikacemi, ke kterým je potřeba propojit počítač s nějakým dalším zařízením nebo reálným světem. Užití je jak v technice, tak v umění bohaté, ale nejlépe se hodí pro někoho, kdo má zájem o stavbu interaktivních instalací, o používání čidel pro kinetické a zvukové objekty a prostředí. A také pro toho, kdo na to nemá dostatek peněz, nebo si neumí postavit elektronické součástky sám.

Je to destička se vstupem a několika výstupy, která se vejde do dlaně. Připojena k počítači umí převádět digitální data na impulsy, povely, určené pro nejrůznější elektronické a mechanické aparáty: senzory, umí kontrolovat spínání, zhasínání světel, točící se servomotory, nebo ovládat nějaké MIDI zařízení. Arduino umí fungovat i když je odpojeno od počítače, nebo komunikovat s programy jako je Flash, Processing, MaxMPS, nebo Pure Data.

Skupina která jej vyvinula patří do názorové skupiny tvůrců technologie, kteří jsou přesvědčení, že technika má patřit všem, kdo o ní mají zájem a nemá být v prvé řadě jen zdrojem zisku. Proto zveřejňují všechna schémata a návody, jak si ji sám ubastlit. Každý si může postavit Arduino, pokud to umí.

Většinou tzv. interface design předpokládá, že budeme jen zacházet s hotovým šrotem a programem - s klávesnicí, monitorem, bednami, myší a soustředíme se hlavně na ovládání a používání programu - software. V tzv. physical computing, (nebo hardware hacking) se umělci, programátoři a designéři pohybují v mnohem širším a uvolněnějším kontextu komunikace člověka a přístroje. PC - Physical computing je způsob jak se lépe dorozumívat s aparátem (nebo počítačem) potažmo mezi sebou a to nejen prostřednictvím obligátního mačkání myši, ťukání na klávesnici a zírání na monitor. Je to zároveň metoda přirozeneho rozvíjení pohybových a mentálních vlastností člověka prostřednictvím reagujícího nebo reaktivního prostředí, kde jsou lidé a stroje ve vzájemné interakci.

To znamená, že se musíme naučit a pochopit jak vlastně počítač funguje a jak například transformuje energii, vydávanou naším tělem - teplotu, světlo, zvuk, změnu pozice, atd., jak ji kóduje ji do elektronických signálů, které čte a *interpretuje*. Analogie lidských smyslů je v tomto mechanickém prostředí receptor - čidlo. Jako mozek funguje - jednoduchý počítač - mikrokontroler, komunikující se čidly, převádějící signály na data a reagující s prostředím prostřednictvím výstupu-signálu, vysílaného směrem k dalším mechanizmům - servomotorům, reproduktoru, monitoru, světelné soustavě atd.


linky

http://www.1010.co.uk/org/avr_resources.html

http://www.timedia.com/physical.html

http://www.tigoe.net/pcomp/blog/archives/notes/000169.shtml

http://itp.nyu.edu/~dbo3/physical/physical.html

[1]www.tigoe.net

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]


umělci

Jim Campbell

Ken Feingold

Natalie Jeremienko

Michael Naimark

David Rokeby


hudba

David Tudor

Fred Frith

Voice crack

Matt Heckert

Perry_Hoberman

Chico Macmurtrie


divadlo

Survival Research Laboratory

Mutual Waste company

Personal tools